Wake Kemp™ – Kurz wakeboardingu od roku 2009

Wakeboarding na vleku:

Velký vlek:
Wakeboardista je tažen na laně, které je zachyceno na velkém dlouhém okruhovém laně a to je vypnuto mezi 4 až 6 sloupy ve výšce cca 10 metrů nad vodou. Výška se mění podle typu a data výroby vleku, dnes se preferuje výška větší, pro daný styl jízdy. Na tomto velkém, ideálně vypnutém laně, může jezdit až 14 jezdců současně (záleží na typu vleku). Na trase mezi jednotlivými sloupy jsou umístěny překážky, plovoucí nebo kotvené do dna. Vyrobené jsou z různých materiálů, přičemž se nejvíce používá plovoucí plastové, vyrobené ze speciální hmoty, která je trvanlivá na ošoupání. Na starých vlecích jsou i překážky vyrobené „na koleni“ a jsou často nebezpečné svojí konstrukcí. Někteří provozovatelé vleku je stále instalují bez kontroly jakéhokoliv orgánu. „Bezpečné“ překážky jsou podobné jako ve Snowparku, avšak mají jiné tvary a hlavně jsou vyrobeny z jiného materiálu tak, aby byly bezpečné při nárazu, protože jezdec wakeboardingu je méně chráněn.

Malý vlek:
Malý vlek je dvou-sloupý vlek, na kterém jezdí pouze jeden jezdec (výjimečně i dva, ale není to standardní) tam a zpět, přičemž na koncích projíždí obloukem tak, že bez zastavení pokračuje zpět.

Wakeboarding za lodí:

Wakeboardista je tažen na laně za lodí, většinou rychlostí kolem 30-34 kilometrů za hodinu a loď bývá v profesionálních podmínkách upravena pro ideální tvar vlny (větších rozměrů a tvaru), tak aby ji jezdec mohl použít jako odrazový můstek, ze kterého se pak dělají různé triky a to rotace a salta a i jejich kombinace. Rychlost záleží na stavu vodní hladiny, hmotnosti wakeboardisty, velikosti wakeboardu a také na zkušenostech wakeboardisty. Na profesionální tahání se používají motorové čluny speciálně k tomu vyrobené, ty disponují balastními nádržemi a obvykle mají lodní šroub umístěný pod trupem. Dá se jezdit i za normální lodí od výkonu +/- 30kw, tyto lodě bývají obvykle svépomocí dovybaveny zátěžovými vaky, s jejichž pomocí lze dosáhnout ideální vlny. Při tomto sportu nezáleží jednoznačně na velikosti vlny za lodí, ale na jejím optimálním tvaru. I mírně složitější triky je pak možné odjet za běžnou lodí. Čas trávený za lodí se pak počítá na tzv. motominuty dle ceníku jednotlivých klubů. Členové oddílů jezdí pak obvykle za cenu pohonných hmot a klubové poplatky. Výhodou této varianty wakeboardingu je, že jezdec má neustále k dispozici vlnu jako skok. Zatímco v parcích má k dispozici v lepším případě několik skoků na jedno kolo, zde má jezdec skok po celou dobu jízdy. V současnosti se do lodí začínají instalovat také LPG pohony a začínají se objevovat prototypy elektrických pohonů.